• HLAVNÍ STRANA
  • KATALOG
  • AUTOŘI
  • VĚDECKÁ REDAKCE
  • KONTAKT

  • TARAS PROCHASKO

    (* 1968 v Ivano-Frankovsku), jeden z nejtalentovanějších současných ukrajinských prozaiků a esejistů, patřící k představitelům „stanislavského fenoménu“. Vystudoval přírodovědeckou fakultu Státní (dnes Národní) univerzity I. Franka ve Lvově (1992). Po ukončení studií pracoval v Institutu karpatského lesnictví v Ivano-Frankovsku, posléze ve svém rodném městě působil jako učitel, byl i barmanem, hlídačem, moderátorem rádia Věž (Вежа). Rovněž spolupracoval s lvovskými novinami Expres (Експрес) a Pokrok (Поступ) a v současné době přispívá do ivano-frankovského listu Haličský korespondent (Галицький кореспондент). Prochasko je znám i jako překladatel. V roce 2011 vyšel na Ukrajině jeho překlad karpatské tetralogie Na vysoké polonině (Na wysokiej połoninie) Stanislawa Vincenze. V témže roce přeložil povídku polského novináře Lukasze Saturczaka Galicija (Galicyjskość), zachycující události 30.–40. let na ukrajinsko-polském pohraničí s přesahem do současnosti. Taras Prochasko debutoval v legendárním undergroundovém časopisu Čtvrtek (Четвер), kde v letech 1992−1994 působil rovněž jako spoluredaktor. Mezi jeho nevýznamnější díla patří prozaické sbírky Jiné dny Anny (Інші дні Анни, 1998), Lexikon tajemných nauk (Лексикон таємних знань, 2005), román Jinací (НепрОсті, 2002), sbírka prozaických útvarů To by vystačilo na několik povídek (З цього можна зробити кілька оповідань, 2005), sebrané texty deníkové a esejistické povahy FM Halič (ФМ Галичина, 2001) a Přístav Frankovsk (Порт Франківськ, 2006). Taras Prochasko je rovněž autorem koncepce řady Jiný formát (Інший формат), kde byly v letech 2003–2004 publikovány rozhovory s předními ukrajinskými osobnostmi. V Polsku mu společně se Serhijem Žadanem vyšla sbírka esejů s názvem Ukraina (2006) a v Německu byla v roce 2007 otištěna další sbírka esejů Galizien-Bukowina-Express (společně s Jurkem Prochaskem a Magdalenou Blaszczuk). V roce 2010 vyšla sbírka dosavadní a dříve nevydané tvorby Jetotak (БотакЄ). Zatím k posledním publikovaným textům patří kniha esejů, kterou napsal společně se svým bratrem kulturologem Jurkem Prochaskem – Vzdálenosti a vibrace (Відстані та вібрації, 2012). Jeho díla byla přeložena do polštiny, ruštiny, češtiny a angličtiny. V antologii Expres Ukrajina (2008) vyšla povídka …Jetotak… (…Ботакє...) a v antologii Ukrajina, davaj, Ukrajina! (2012) vyšel esej Discours de cosaques. Přeložené ukázky jeho děl byly uveřejněny v publikaci Putování současnou ukrajinskou literární krajinou. Prozaická tvorba představitelů „stanislavského fenoménu“ (2011), v časopisech Plav, A2 a Prahy (Пороги). Taras Prochasko získal řadu literárních ocenění. Zmiňme alespoň literární stipendium Stowarzyszenie Willa Decjusza — Homines Urbani, které obdržel v roce 2004 a cenu Premia Konrada (2007), udělovanou mladým ukrajinským spisovatelům Polským institutem v Kyjevě. Je členem Asociace ukrajinských spisovatelů. jinaci 206 09.11.12 19:01

    Knihy autora:

    Jinací

    Obálka knihy Jinací

    Taras Prochasko

    206 Kč
    229 Kč


    Pro zákazníky

    Užitečné informace